Rabín už je stár, dítě se ho ptá
Kde svou duši zanechal
V knihách synku, v knihách mých, moje duše zůstala
V pojednáních prastarých, jež jsem čítal odmala
Stár, stár, jsem tak stár
Rabín už je stár, žena se ho ptá
Kde svou lásku zanechal
V Černovicích na rohu, tam má láska bydlela
Vzpomenout si nemohu, odjela nebo umřela?
Sám, sám, jsem tak sám
|
Už brzo přijdu za tebou, Adošem
Ty, kterej’s mi všechno vzal
A doufám, že mi vysvětlíš, Adošem
Proč's to udělal…
Já celej život dělal jenom to, co ty sis přál
A teď nemám nic a sám se divím
Že jsem tě vůbec poslouchal
|